básnička2.
Publikováno 20.11.2014 v 21:46 v kategorii Moje příběhy a povídky:-), přečteno: 133x
Kruh nekonečných pocitů
Proč náhle mnění celý svět se
a nikdo o tom neví?
Proč každý říká, že hledá světce
ale sám přitom doma sedí?
Proč sakra někdo kladivo nevezme a
neopraví v té psí boudě ty části zrezlé?
Lroč někdo kladivo nevezme a nezařídí mír?
Má otázka se šíří jako vir...
Proč sakra nemůže být mír?!
Proč už na pískovišri batolátka se mlátěj malejma lopatkama?
V dospělosti vezmou kuš a pohrozí: ,,Jděte, jeli vám život milej! HUŠ!"
Já ptám se, proč z toho kruhu nevede cesta ven,
proč je jen na bolest a strasti ten kruh staven?
Ten kruh je život, kdo nechápe.
Já plácám tu páté přes deváté.
A možná to ani pravda není, že ten kruh
je jen jako dveře k smrti vystavěný....Ale možná ano.
Co stalo se se stalo a nic s tím nenaděláš. Máš bohatství a pak zas nemáš.
Celou pravdu zná jen osud náš, ten ale nepromluví,
tak nevěř na pomluvy.
Otevři oči, nadechni se a vydechni.
Neměj strach a z té tmy vyběhni!
Já rýmuju tu slova, ta prázdná slova,
ta slova taková...
Nemám už ani těch slov...Není jich dost aby vyjádřili pocitů mých pochod...
A tak končím bbásničku o kruhu a žalu, o slovech a míru, válce..
Pak jímpošlu v obálce...samotnému bohu.
Komentáře
Celkem 2 komentáře
Lenore 21.11.2014 v 17:10 psala jsem to s kamarádem!:-)) ta prvni pulka moje a ostatni jeho a tem zbytecek muj
Raen 04.11.2024 v 10:07 Pekny :)